Vzduchové pérování
Základní informací je, že vzduchové měchy zcela nahrazují klasické pružiny - auto tedy má buď vinuté pružiny, nebo listová pera anebo vzduchové „pružiny”. Ty jsou spojeny s tlumičem pérování, takže se většinou setkáme s označením „vzduchový tlumič”. Hmotnost auta tedy nesedí na ocelových pružinách či perech, nýbrž na tlakovém vzduchu uvnitř měchu. S tím se pojí potřeba kompresoru, zásobníku tlakového vzduchu a tlakových hadic, které povedou ze zásobníku do jednotlivých měchů, a také senzorů světlé výšky.
Existují v podstatě dva typy měchů - zavinutý, který vypadá trochu jako panáček Michelin, a jednoduchý, který se při snížení tlaku vzduchu převine přes dolní kovovou část jako rukáv. První verze znamená menší nároky na prostor, druhá se dá zase lépe naladit na požadované chování. Obě dvě se používají v osobních i nákladních autech.
Další rozdělení je, zda máme před sebou otevřený nebo zavřený systém. Otevřený nasaje vzduch, stlačí ho a pošle do rezervoáru, odkud je hadicemi veden podle potřeby do jednotlivých pružin. Chceme-li v pružinách snížit tlak, vzduch je vypuštěn ventilem do okolí. Jde o starší, pomalejší a hlučnější alternativu používanou hlavně u nákladních vozů
Uzavřený systém funguje v principu stejně, ale při snížení tlaku je vzduch veden zpátky do rezervoáru. To znamená rychlejší reakce, výrazně tišší chod a lepší efektivitu systému; tenhle systém je modernější a používá se u osobních aut.
Jaké jsou jeho výhody?
Pro použití vzduchového odpružení existují velmi dobré důvody. Majitelé Mercedesů či Audi na vzduchovém nebo i Citroënů na vzduchově-kapalinovém podvozku znají dvě nejpodstatnější z nich - lepší jízdní pohodlí a možnost změny světlé výšky.
Když jedete po dálnici, můžete světlou výšku snížit; řada aut to dělá automaticky. Výhodou je nižší odpor vzduchu a nižší spotřeba paliva. Naopak když dojíždíte k chatě po polní cestě, můžete světlou výšku zvýšit a tak vystavit podvozek menšímu riziku poškození od kamenů.
A nejde tu jen o to, samozřejmostí u těchto aut je automatická nivelace. To znamená, že když naložíte zavazadelník nebo i záď vozu pasažéry, vůz sám upraví světlou výšku tak, aby nebyla záď příliš blízko asfaltu a příď nemířila do korun stromů. Existují i auta (typicky některé kombíky), která mají přesně z tohoto důvodu vzduchové odpružení jen na zadní nápravě, což snižuje komplikovanost a nákladnost systému.